Sexualita a Písmo... v malé kostce

18. 12. 2008 18:03
Rubrika: Články a Studie | Štítky: Bible , JPII , lidství , muž , Pís , Písmo , sexualita , žena

Lidské tělo má svůj významný duchovní rozměr a Písmo svaté o tom rozhodně nemlčí. Samozřejmě že zjevené slovo nepodává žádný systematický výklad k otázce sexuality. Neexistuje žádná jednotná biblická nauka o sexuální etice.[1] Bible raději než teoretickou nauku vypráví příběhy. Příběhy lidí, v jejichž životech však sexualita hraje svoji významnou roli a není nijak odsunuta do pozadí zájmu pisatelů ani žádným jiným způsobem zamlčována.

Význam sexuality v Písmu
Výše jsme již poznamenali, že o faktu pohlavnosti a sexuálního jednání se hovoří již na úplném začátku knihy Genesis (srov. Gn 1,27-28). Sexualita „je považována za lidský vztah, a dokonce nejhlubší z meziosobních vztahů.“[2] To dosvědčují verše Gn 2,23-25. Sexualita je něco, co má v myšlení Izraelity své místo od počátku. Těchto slov se později dovolává i samotný Ježíš, když hovoří o významu manželství (srov. Mt 19,5). Pavel myšlenku o splynutí těl rozvíjí ještě dál a vidí v tom metaforu na vztah Krista a církve (srov. Ef 5,31-33).

V podobném metaforickém duchu je také zvykem vykládat biblickou knihu, jejíž obsah je jednoznačně z celého textu Písma nejerotičtější.[3] Jedná se samozřejmě o Píseň písní, ve které mnozí spatřují velkou a hlubokou alegorii na vztah Krista, ženicha, a jeho nevěsty, církve. Dodnes je nevyřešenou otázkou mezi exegety, jak Píseň písní vykládat. Stále častěji, a možná právě i s odkazem na Gn 2,23-25[4], se objevuje názor, že se nejedná jen o alegorii, ale na prvním místě je velkou oslavou lidské lásky. Lásky muže a ženy se vším, co k ní patří.

S tímto „doslovnějším“ výkladem se ztotožnil i Jan Pavel II., který ve svých katechezích, dnes souborně vydaných pod názvem Teologie těla, nabádá, abychom v Písni písní zahlédli to, o čem ve skutečnosti je, tj. o lásce muže a ženy.[5]

Tělesná láska

S konstatováním, že jde o lidskou lásku, si ještě nevystačíme. Existuje totiž tendence chápat lásku, o které tato biblická kniha mluví, pouze ve smyslu duchovním. Je tu snaha, nebo možná spíše zbožné přání, aby se v případě Písně písni mluvilo jen o lásce netělesné, když už připustíme, že jde o lidskou lásku a nikoliv nutně analogii k vztahu Hospodina a jeho národa, později pak podle Pavla o vztah církve a Ježíše Krista.

Vyloučit z milenecké lásky tělesnou stránku by byla chyba. Opět hned na začátku je jasný důraz na lidské tělo: Kéž políbí mě polibkem svých úst! Vždyť lepší je tvé laskání než víno (Pís 1,2-3). Jan Pavel II. v těchto, ale i dalších verších vidí „vzájemnou řeč těla“.[6] Řeč těla, která je fascinací, okouzlením, překvapením pro partnera. V Písni písní tak jde o „ženství nevěsty a mužství ženicha, přímo zakoušené v jejich viditelnosti.“[7]

Píseň písní je tak třeba chápat jako text sexuální a zároveň neobyčejně posvátný. Při přehlédnutí jednoho z pólů dochází k nepostihnutí celé šíře příběhu. Ve Velepísni se pak vidí pouze laická, erotická skladba a druhý extrém je upadání do čistého alegorismu.[8]

Podle Jana Pavla je tělo, mužství a ženství, první řečí a vyjádřením člověka. Řečí beze slov a základním způsobem dorozumívání mezi mužem a ženou.[9] Toto je poselství Písně písni.



[1] Srov. Ssp 839.

[2] Tamtéž, s. 839.

[3] Erotika je bohužel další pojem, který s sebou nese velkou zatíženost dnešního způsobu myšlení. O stručnou rehabilitaci pojmu a vysvětlení křesťanského pohledu na éros se pokusíme o něco později.

[4] Srov. K. Barth, Die Kirchliche Dogmatik III, Zürich 1947, s. 358. Citováno podle – Jan Pavel II., Teologie těla, s. 490.

[5] Srov. Jan Pavel II., Teologie těla, Praha 2006, s. 488-494.

[6] Tamtéž, s. 491.

[7] Tamtéž, s. 491.

[8] Tamtéž, s. 490.

[9] Srov. tamtéž, s. 495.

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona