Erotika

21. 12. 2008 19:44
Rubrika: Články a Studie | Štítky: erotika , lidství , muž , sexualita , žena

Po předchozím nahlédnutí do Písně písní bych si dovolil upozornit ještě na jednu věc, která pro celistvý rychlý přehled významu lidské sexuality se zdá být důležitá. Biblická kniha, kterou jsme si dovolili nazvat neobyčejně posvátnou a zároveň erotickou, totiž dokládá něco velmi důležitého. Mluví o tom papež Benedikt XVI. ve své první encyklice: „Nemiluje ani sám duch, ani samo tělo, protože je to člověk, osoba, kdo miluje jakožto jednotný tvor, k němuž patří tělo i duše… Jedině tímto způsobem může láska – erós dospět až ke své pravé velikosti“[1]

Píseň písní je toho výsostným biblickým dokladem. Muž i žena prožívají vzájemnou lásku různými způsoby. Muž i žena, v závislosti na své sexualitě, přemýšlejí o svém partnerovi/partnerce jinak. Prožívají jinak vztah. Vyjadřují rozdílně své city. Používají jinou řeč těla. To, co je však společné muži i ženě, je to, co je k tomu vzájemně táhne. Staří Řekové by to nazvali erós.

Erotická láska
Erotická láska – erós, je jeden z nejzávažnějších a nejzřetelnějších projevů lidské sexuality. Na druhé straně je to pojem zatížený snad ještě více než slovo sexualita. V dnešní době sexuálního průmyslu a nesprávné interpretaci sexuality jako „ nějaké věci“, je těžké hovořit o erotice jako o jednom základním rozměru lidské pohlavnosti. Snad právě proto by křesťané měli být proroky, kteří budou vydávat svědectví světu, že erotika nedostala od křesťanské víry vypít jedu, který ji sice nezabil, ale degradoval na pouhou neřest, jak tvrdil Friedrich Nietzsche[2], ale že žít erotickou lásku je něco přirozeného a dokonce křesťanského. „Erós je jakoby zakořeněn v samotné přirozenosti člověka.“[3]

Tato erotická láska je potom právě to, co vyjadřuje povahu lidské sexuality tak, jak nám o tom podává zprávu bible. Jako muže a ženu je stvořil (Gn 1,27). Erotická láska touží po svém naplnění. Erós nás táhne k druhému pohlaví a ve výsledku i k samotnému Stvořiteli.

Erós mezi člověkem a Bohem
Eróta nelze identifikovat s Bohem. Už Platón vkládá v jednom ze svých dialogů Sokratovi do úst, že erós je něco, co je mezi člověkem a Bohem[4] (v originále samozřejmě bohy). Erós není to, co je milováno, ale to, co miluje, co se vztahuje k něčemu, lépe řečeno k někomu. Erotická láska je taková, která vášnivě touží po druhém a touží po výlučnosti a věčnosti. „Erós způsobuje, že muž skutečně touží nikoliv po nějaké ženě, ale po konkrétní ženě. Sexuální touha bez erótu chce tu věc samu; erós chce milovanou osobu.“[5]

Erós je přítomný v lidském životě. Skutečný erós kultivuje sexualitu, zdokonaluje ji a dává správně prožívat lidské vztahy. Jednoduše by se dalo říct, že vybrušuje naši pohlavnost.[6] Pro celistvou reflexi role lidské sexuality v křesťanském životě je nutné prožívání erotické lásky vzít v potaz, jelikož se bude promítat i do dalších projevů naší pohlavnosti.

 



[1] Benedikt XVI., Deus caritas est, čl. 5.

[2] Citováno podle Deus caritas est, čl. 3. - Na obranu Nietzscheho je však nutné čestně připomenout, že sexuální morálka s jakou se v době svého života setkal, byla přísně kazuistická a dost možná erotiku prezentovala jako "pouhou neřest".

[3] Deus caritas est, čl. 11.

[4]Srov. Platón, Symposion, čl. 202-203a.

[5] C. S. Lewis, Čtyři lásky, Praha 1997, s. 72.

[6] Srov. Tamtéž, s. 74.

Zobrazeno 4079×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona