Chtěla jsem poznat pravdu

Mohla by jsi se na úvod stručně představit?
    Jmenuji se Hanka a pocházím z malé vesničky jménem Sokolí, což je asi 5 km od Třebíče. Zde jsem také navštěvovala Katolické gymnázium, pro které jsem se rozhodla v páté třídě. Toto gymnázium se liší od ostatních škol nejenom tím, že má v názvu katolické a spolu s názvem jsou tu dvě hodiny náboženství a latiny, ale také tím, že je zaměřeno na cizí jazyky.

 Proč sis vybrala po gymplu právě studium teologie?
    Mnohým by se mohlo zdát, že studium církevní školy mě vedlo ke studium na teologii, což však není zcela pravda. Ti kteří studují na katolických školách vědí o čem mluvím. Pravým důvodem bylo, že jsem chtěla poznat pravdu. To co jsem slyšela každou neděli v kostele a to co se nám snažili sdělit ve škole, mě nijak neobohacovalo. Tím však nechci říct, že jsem se nic nenaučila, jen tomu chyběla šťáva a větší hloubka. Jsem ráda, že jsem si to uvědomila v čas. Někteří moji spolužáci byli ze školy tak otrávení, že pomalu přicházeli o svojí víru. Proto, když jsem přišla s přihláškou na teologii neměli pro to pochopení a spíše mě odrazovali. Teprve nedávno, když jsme se po dlouhé době viděli pochopili, že mě to opravdu baví.

Takže ten důvod studia byl...?
    Jak jsem už řekla. Chtěla jsem poznat pravdu a víc porozumět tomu, co znamená být křesťan. Místo odkud jsem, je celkem silně katolické. Spousta lidí chodí do kostela. Je u nás hodně bohoslužeb. Ale nějak mi přišlo, že tam něco uniká. Jakoby víra byla jen nějaká formalita. S tím jsem se nemohla smířit a vyvolávalo to ve mne otázky, na které jsem chtěla znát odpovědi. Prostě, chtěla jsem zajet na hlubinu.

Co si teda slibuješ od studia teologie? Najít pravdu a odpovědi na tvé otázky?
    Slibuji si poznat pravdu o Bohu a vše co s ní souvisí, ale moc dobře vím že je to nemožné. Řečeno jinak, je to nekončící pouť. Jedna moje kamarádka mi řekla, že po studiu budu mít ještě mnohem více otázek než na začátku. A měla pravdu. Začíná to už teď. Mám otázek stále víc, ale stojí za to o nich přemýšlet.

Myslíš, že otázky, které si nyní kladeš, budou k prospěchu i jiným? Jednoduše řečeno, co budeš dělat až dostuduješ?
     Co bych chtěla dělat? Samozřejmě učit na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě:) Tak dobře, to byla sranda. Chtěla bych studovat dál doktorandské studium zaměřené na církevní dějiny, protože si myslím, že je dobré znát minulost, abychom nedělali stejné chyby dnes a  v budoucnosti. Také ještě přemýšlím o morální teologii. Možná to bude místo dějin etika. Pokud by však moje plány nevyšly, tak bych se chtěla zaměřit na práci pastorační nebo v charitě. A kdyby ani toto nevyšlo, tak bych se stala asi učitelkou stejně jako moje babička a maminka. Mám to v genech...

Co tě baví na teologické fakultě?
    To je velmi těžká otázka. Je samozřejmě jasné, že to nemůže být všechno, ale nejvíce mám ráda biblické předměty, za což vděčím své učitelce z gymnázia, která nás vedla ke čtení Písma. Samozřejmě také už zmíněnou historii. Jinak máme i spoustu zajímavých seminářů, ale to se každý semestr mění.
     A jak se říká: „Ve zdravém těle zdravý duch.“ Mě toto přísloví oslovilo na tolik, že chodím 2x týdně na tělocvik. Člověk si při té studijní zátěži musí také odpočinout. Máme i spoustu jiných akcí jako jsou např. studentské mše, které pořádáme 2x za semestr. S tím je spojené malé pohoštění, kde navazujeme přátelské kontakty s našimi kantory, což nám dává možnost pochopit, že jsou to obyčejní lidé jako my. Jen s větším vzděláním (zatím...). Lidé, kteří se nám snaží ukázat cestu studiem a i když si to asi neuvědomují, tak i životem.

Jaký je tvůj nejoblíbenější předmět v tomhle semestru a proč?
    Tak letos jasně vede didaktika. Máme na něj nejlepšího človíčka, kterého znám a tím je Dr. Vojtěch Eliáš. Neexistuje chvíle kdybych se na jeho hodinách nudila.

Největší zápřah?
Rozhodně latina a řečtina, člověk se musí učit z hodiny na hodinu, ale když se vám to rozplete a pochopíte to, tak je to nádhera.

A co vzkážeš závěrem?
Teologie je nesmírně zajímavá, ale náročná. Ale to úsilí, stojí za to.
Salve!